www.cpssu.org
Dnešní datum: 28. 05. 2017   Czech-Slovak Political Science Students' Union  
kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka

Analýzy a komentáře

Osobnosti
Politické ideologie
Volby a strany
Volby v ČR a SR

Archiv článků

E-knihovna
Linky
Satira


kulatý roh  CPSSUkulatý roh
AKTUALITY
Co je CPSSU?
Kdo je kdo v CPSSU
Kontakty

Archiv akcí
Soustředění CPSSU
CPSSU v médiích

Partneři CPSSU
Dokumenty CPSSU
Akademické spolky
Historie CPSSU

Volební a stranické systémy

* Cesta k přímé volbě prezidenta na Slovensku

Vydáno dne 21. 03. 2004 (13259 přečtení)

Ve dnech 3. a 17. dubna 2004 proběhly na Slovensku volby prezidenta. Podruhé měli občané Slovenské republiky možnost rozhodnout o tom, kdo usedne do nejvyššího křesla v zemi na dalších pět let. Předložený text Petra Justa a Malvíny Hladké, který vyšel v březnu 2003 v měsíčníku Parlamentní zpravodaj, přibližuje čtenářům přechod od parlamentní volby hlavy státu k volbě přímé v letech 1998-1999. Obsahuje výsledky neúspěšných pokusů zvolit prezidenta v parlamentu, proces přijetí změny Ústavy a zákona o přímé volbě prezidenta a následně aplikaci těchto předpisů v prvních přímých volbách v květnu 1999.

Boj za přímou volbu

První slovenský prezident Michal Kováč opouštěl Grassalkovichův palác 2. března 1998 v napjaté vnitropolitické atmosféře, která byla poznamenaná mimo jedním zmařeným a jedním zrušeným referendem o přímé volbě hlavy států. Kováč, zvolený parlamentem v roce 1993 jako kandidát vládní HZDS, se kromě KDH stal postupem času jedním z největších propagátorů přímé volby prezidenta. Intenzivněji se to projevovalo zejména poslední rok jeho působení v úřadu.

„Chtěl bych zdůraznit, že pro naši zemi a její budoucnost je velmi důležité, aby se posilnila nezávislost a nadstranickost prezidenta republiky tím, že si ho zvolí přímo občané,“ řekl Kováč v novoročním projevu k národu v roce 1997. V té době eskalovaly spory mezi ním a jeho mateřskou stranou HZDS v čele s premiérem Vladimírem Mečiarem. Kováč se obával momentu, kdy bude muset předat prezidentské pravomoci Mečiarovi, který by se v případě uvolněné funkce prezidenta stal úřadující hlavou státu. „Přímá volba zaručí, že po skončení funkčního období nynějšího prezidenta bude tato funkce ihned obsazena,“ řekl na Nový rok 1997 Kováč a pokračoval: „Jak víme, současné složení parlamentu a permanentní nemožnost dohody mezi koalicí a opozicí nedává záruky, že prezident bude včas zvolený parlamentem.“ V závěru svého novoročního projevu vyzval občany, aby cestou petice tlačili poslance k přijetí zákonné úpravy umožňující přímou volbu. „Řešení je, vážení občané, ve Vašich rukách,“ uzavřel Kováč, kterému v té době zbýval do konce funkčního období více než rok.

Prezidentova novoroční výzva se setkala u obyvatel s kladnou odezvou a v průběhu prvních tří měsíců roku 1997 nashromáždil Petiční výbor za přímou volbu celkem 440 tisíc podpisů. Na základě této petice bylo v květnu téhož roku vypsáno referendum, které však bylo vládou zmařeno. Kabinet Vladimíra Mečiara totiž přijal usnesení, kterým uložil ministrovi vnitra Gustávu Krajčimu vytisknout a distribuovat lístky jen s třemi otázkami týkajícími se vstupu Slovenska do NATO, a tedy bez otázky o přímé volbě prezidenta, jak bylo původně navrhováno. Poslanec KDH Ivan Šimko se obrátil na Ústavní soud ve věci porušení ústavních práv v důsledku postupu ministerstva vnitra. Na Ústavní soud se obrátil také prezident Michal Kováč a žádal o výklad Ústavy v souvislosti s usnesením vlády. Soud v obou případech vyhověl ve prospěch navrhovatelů. Prezident a skupina opozičních poslanců proto požádali předsedu Národní rady Slovenské republiky (dále jen „NR SR“) Ivana Gašparoviče (HZDS) o vyhlášení opakovaného referenda. Gašparovič to však odmítl s odůvodněním potřeby přezkoumat formální náležitosti petice. Druhé referendum se tak vůbec neuskutečnilo.

Volba v parlamentu: bez úspěchu

Slovenští zákonodárci se mezitím připravovali na parlamentní volbu hlavy státu. Tehdejší právní úprava však vyžadovala ke zvolení zisk třípětinové většiny všech poslanců NR SR, tedy minimálně 90 hlasů. Pokud nikdo v prvním kole tento práh nepřekonal, postoupili dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, kde bylo opět zapotřebí získat alespoň 90 hlasů. Jinak volba končila a předseda parlamentu vyhlásil do 30 dnů novou volbu. Takto vysoce nastavené kvórum pro obě kola a politické rozložení sil fakticky znemožnily zvolit Kováčova nástupce v parlamentu. Přesto se o to zákonodárci opakovaně pokoušeli.

K prvnímu pokusu zvolit nového prezidenta se poslanci sešli 29. ledna 1998, tedy více než měsíc před vypršením Kováčova mandátu. Na prezidenta byli nominováni tři kandidáti. Nejvíce hlasů v prvním kole získal nominant KDH Štefan Markuš, hlasovalo pro něj 34 poslanců. Profesor a ministr životního prostředí v Moravčíkově vládě Juraj Hraško (SDĽ) získal 22 hlasů a předseda odborového svazu řidičů MHD Bratislava Augustín Kurek si získal přízeň 14 poslanců. Do druhého kola první volby, které se konalo 6. února, postoupili Markuš a Hraško, ani jeden však nezískali potřebných 90 hlasů (obdrželi 37, respektive 24 hlasů).

Druhou volbu svolal předseda NR SR na 5. března, tři dny po odchodu Kováče z funkce. Poslanci vybírali ze dvou kandidátů. SDĽ navrhla spisovatele (a nynějšího velvyslance SR v Praze) Ladislava Balleka, který získal v prvním kole 49 hlasů. Jeho protikandidátem byl Milan Fogaš, kterého však podpořilo jen 5 zákonodárců. Fogaš se kandidatury před druhým kolem vzdal, Balleka ve druhém kole 19. března podpořilo 50 poslanců. Ani ve druhé volbě nebyl nikdo zvolen.

Třetí volba byla naplánována na 16. dubna a o funkci hlavy státu se v něm ucházeli 3 kandidáti. HZDS navrhlo poslance Milana Sečánského, který získal v prvním kole 59 hlasů. Bývalá vicepremiérka Brigita Schmögnerová (SDĽ) získala 43 hlasů a vedoucí Centra volného času Zdeno Šuška, navržený nezávislým poslancem Miroslavem Kočnárem, si naklonil jen 5 poslanců. Ve druhém kole, které proběhlo 30. dubna, získal Sečánský 72 a Schmögnerová 47 hlasů. Slovensko zůstalo bez prezidenta.

Čtvrtá volba proběhla 29. května a jelikož se schůze zúčastnilo jen 79 poslanců, bylo již předem jasné, že prezident zvolen nebude. Přesto proběhla řádná volba, do které byl nezávislým poslancem Kočnárem nominován podnikatel Vladimír Abrahám. V první kole mu ze 79 poslanců dalo svůj hlas jen 13. Abrahám sice postoupil do druhého kola, těsně před jeho konáním se však kandidatury vzdal. Také pátá volba 9. července se točila kolem jediného kandidáta. HZDS do ní nominovalo rektora Univerzity Mateje Bela z Banskej Bystrice Otto Tomečka, který byl ze všech dosavadních kandidátů nejúspěšnější. Přesto mu k získání prezidentského křesla chyběly v obou kolech vždy 4 hlasy.

Další kola byla sice vyhlášena vždy v souladu se zákonem, ale nikdy nebyl navržen žádný kandidát. Strany se připravovaly na blížící se parlamentní volby, které mohly přinést změnu v průběhu volby prezidenta.

Parlamentní volby 1998 přinášejí změnu

Již před volbami se rýsovala šance, že dojde ke změně rozložení sil v parlamentu a najde se dostatek hlasů ke zvolení nového prezidenta. Druhá možná varianta počítala s tím, že ústavní většinu v parlamentu získají strany prosazující přímou volbu hlavy státu a na začátku nového funkčního období přijmou příslušné změny a dovedou zemi k přímým volbám.

Nejsilnější politická strana – HZDS – ve svém předvolebním programu z roku 1998 zmínku o přímé volbě prezidenta neměla a to i přesto, že hnutí myšlenku zavedení přímé volby ve svých vyjádřeních často podporovalo. Ani SDĽ neměla téma přímé volby v programu, přestože někteří její představitelé v uplynulém období také opakovaně prohlašovali, že změnu směrem k přímé volbě podporují. Otázka způsobu volby prezidenta byla tabu také v programu SNS. Na prosazení přímé volby naopak sázela SDK, uskupení 5 opozičních subjektů KDH, DS, DÚ, SDSS, SZS. V období 1994-1998 to byli právě politici z těchto stran, kteří se v parlamentu několikrát neúspěšně pokusili zavést volbu prezidenta občany. Podporu změn Ústavy týkající se přímé volby hlavy státu deklarovaly ve svých volebních programech také SOP a SMK.

Po volbách byla vytvořena koalice SDK-SDĽ-SMK-SOP, která ve 150-členné NR SR disponovala ústavní většinou 93 hlasů. Teoretický předpoklad pro novelizaci Ústavy a přijetí ústavního zákona o způsobu volby prezidenta tu byl. Až na SDĽ měly všechny koaliční strany zavedení přímé volby prezidenta ve svém programu. Ale jak bylo uvedeno výše, SDĽ proti němu přímo nevystupovala. Ústavní většina rovněž teoreticky umožňovala, aby koalice zvolila svého kandidáta v parlamentní volbě. Tato varianta ale padla, protože koalice neměla 100% záruku, že všech jejích 93 poslanců bude v tajné volbě hlasovat pro společného kandidáta.

Strany vládní koalice se nakonec v souladu se svými programy rozhodly přivést zemi k přímé volbě. Poslanecký návrh na změnu Ústavy zavádějící volbu prezidenta občany nakonec podpořilo v závěrečném hlasování 14. ledna 1999 všech 93 koaličních poslanců. Proti hlasoval jen poslanec Ivan Hudec z HZDS, 11 opozičních poslanců se hlasování zdrželo a 42 bylo registrováno jako nepřítomní, ač většina z nich seděla v sále (nebyli zaregistrovaní identifikační kartou v hlasovacím zařízení). Na rozdíl od ostré rétoriky při pokusech zvolit prezidenta v parlamentu v průběhu roku 1998 bylo projednávání zákona o přímé volbě hlavy státu překvapivě pokojné a hladké. Za opozici vystoupili v rozpravě pouze 2 poslanci - Ján Cuper z HZDS a Jozef Prokeš z SNS. Prokeš v diskusi navrhl, aby SR prezidenta vůbec neměla. „Společnost a stát dokáže velmi dobře existovat i bez prezidenta a to při rozdělení jeho kompetencí mezi předsedy vlády a parlamentu,“ řekl při projednávání zákona Prokeš. Cuper navrhoval dvě změny. První spočívala v tom, aby Ústava doslova obsahovala paragraf hovořící o „politické nezávislosti hlavy státu“, druhou chtěl snížit věkovou hranici pro kandidáty ze 40 na 35 let. Ani jeden z jeho návrhů neprošel.

Novela Ústavy

Změna způsobu volby slovenského prezidenta se jednak dotkla příslušných článků Ústavy, navíc si vyžádala přijetí samostatného zákona způsobu volby prezidenta a o lidovém hlasovaní o jeho odvolání (zákon č. 46/1999 Sb.). Zákon obsahuje detailní technické a organizační parametry pro aplikaci přímé volby hlavy státu a NR SR jej schválila 18. března 1999, dva měsíce po novelizaci Ústavy.

Slovenský prezident je podle nové úpravy volen občany v přímých volbách tajným hlasováním. Jeho mandát je pětiletý a žádná osoba nesmí zastávat úřad více než dvě po sobě následující volební období. Na funkci prezidenta může kandidovat každý občan Slovenské republiky, který je volitelný do NR SR a dosáhl věku 40 let. Kandidáty na prezidenta může navrhovat skupina minimálně 15 poslanců nebo občané prostřednictvím petice podepsané nejméně 15 tisíci oprávněnými voliči. Návrhy na kandidáty se odevzdávají předsedovi NR SR nejpozději do 21 dní od vyhlášení voleb.

Pro volbu prezidenta Slovenské republiky byl aplikován dvoukolový většinový volební systém s uzavřeným druhým kolem. V prvním kole je prezidentem zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu platných hlasů všech oprávněných voličů. Zde stojí za pozornost skutečnost, že kvórum pro úspěch v prvním kole se vypočítává ze všech občanů, kteří mají volební právo. Při volbách do Senátu Parlamentu České republiky, kde je též používán dvoukolový většinový volební systém, k zisku mandátu již v prvním kole stačí nadpoloviční většina z odevzdaných hlasů. Kvórum tedy není dáno předem, ale je odvozeno od počtu odevzdaných hlasů.

Pokud žádný z kandidátů nezíská potřebnou většinu, koná se do 14 dnů druhé kolo voleb, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. V druhém kole vyhrává kandidát, který získal nejvyšší počet platných hlasů zúčastněných voličů. Pokud některý z postupujících kandidátů se druhého kola z jakéhokoli důvodu nemůže zúčastnit (ztráta volitelnosti, vzdání se kandidatury, úmrtí), postupuje na jeho místo kandidát, který skončil v prvním kole na třetím místě. Toto ustanovení se do zákona dostalo až v průběhu legislativního procesu na návrh vlády. Původní poslanecká předloha s nástupem náhradníka nepočítala. Pokud se o funkci prezidenta uchází jediný kandidát, hlasuje se o něm pouze v jednom kole a ke zvolení je potřeba získat nadpoloviční většinu platných hlasů zúčastněných voličů.

Slovenský prezident je nejenom občany volený, ale může jimi být i odvolaný, a to prostřednictvím institutu tzv. „lidového hlasovaní o odvolání prezidenta“. Lidové hlasování vyhlašuje předseda NR SR, pokud se na tom usnese parlament třípětinovou většinou všech svých členů (tedy minimálně 90 hlasy). Pokud se nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů vysloví v lidovém hlasování pro odvolání, mandát prezidenta zaniká a konají se nové volby. Pokud prezident není v lidovém hlasování odvolán, rozpustí parlament a předseda NR SR je povinen vyhlásit nové volby. Navíc pokud prezident hlasování o svém odvolání „přežije“, začíná mu podle Ústavy plynout nové pětileté volební období. Situace, kdy lidé v hlasování o odvolání prezidenta „podrží“, je tedy chápána jako znovuzvolení prezidenta a zároveň vyjádření nedůvěry parlamentu.

Novelizace Ústavy reagující na zavedení přímé volby prezidenta se neobešla bez úpravy některých prezidentských pravomocí. Od roku 1999 je pro prezidenta například závazné jmenovat či odvolat člena vlády na návrh premiéra. Závaznost premiérova návrhu patřila do té doby mezi sporné články Ústavy. Mezi pravomoci, k jejichž výkonu potřebuje prezident spolupodpis premiéra či ministra, bylo nově přesunuto pověřování velvyslanců, vyhlašování amnestie a dále rozhodnutí, která prezident činí jako vrchní velitel ozbrojených sil. Prezident má podle změny Ústavy nově právo rozpustit NR SR i v případě, že se do 3 měsíců neusnese o vládním návrhu zákona, se kterým vláda spojila vyslovení důvěry, nebo pokud NR SR nebyla v období delším než 3 měsíce způsobilá se usnášet. Prezident však nesmí parlament rozpustit 6 měsíců před koncem svého funkčního období. Nově se upravilo i vracení zákonů prezidentem. Od účinnosti novely Ústavy je k přehlasování prezidentského veta třeba nadpoloviční většiny všech poslanců, do té doby stačila nadpoloviční většina přítomných zákonodárců. Prezidentovi bylo naopak vzato právo vetovat ústavní zákony.

První přímá volba

První volba prezidenta podle nových pravidel v roce 1999 měla být mimo jiné i zkouškou koaliční soudržnosti. Koalice se (i přes nesouhlas části KDH) shodla na společném kandidátovi, primátorovi Košic a předsedovi SOP Rudolfu Schusterovi. Dlouho nebylo jasné, kdo bude nejsilnějším opozičním kandidátem. Expremiér a předseda HZDS Vladimír Mečiar se po zářijových volbách roku 1998 stáhl do ústraní a opakovaně dával najevo, že se o křeslo prezidenta ucházet nebude. Mezitím se do hry o nejvyšší post dostali tzv. občanští kandidáti, kterým dávaly průzkumy veřejného mínění šanci postoupit do druhého kola - exprezident Michal Kováč a bývalá velvyslankyně ČSFR ve Vídni Magda Vášáryová. Vše se ale změnilo den před uzávěrkou kandidátek, kdy se do volebního klání nečekaně přihlásil Mečiar. O druhém „finalistovi“ bylo tedy prakticky rozhodnuto.

První kolo voleb bylo vyhlášeno na 15. května 1999. Počet oprávněných voličů byl k tomuto dni 4.038.899, kvórum pro úspěch již v prvním kole činilo 2.019.450 hlasů. Nejúspěšnějším kandidátem v prvním kole byl koaliční nominant Rudolf Schuster, který získal 1.396.950 hlasů (47,37% z odevzdaných hlasů, ale jen 34,58% ze všech zapsaných voličů). Ziskem 1.097.956 (37,23%, resp. 27,18%) se do druhého kola podle očekávání kvalifikoval také Vladimír Mečiar. Teoretickou možnost postoupit do druhého kola, kdyby některý z prvních dvou kandidátů vzdal, měla i třetí v pořadí Magda Vášáryová, jejíž ztráta na vedoucí dvojici byla však dost velká (194.635 hlasů, 6,60%, respektive 4,81%). Ostatní kandidáti získali méně než 4% hlasů. Prvního kola se zúčastnilo 73,89% oprávněných voličů.

Druhé kolo se v souladu s Ústavou uskutečnilo 29. května 1999. Většina voličů se přiklonila k Schusterovi. Podpořilo jej 1.727.481 občanů (57,18%), Mečiara volilo 1.293.642 Slováků (42,82%). Volební účast ve druhém kole byla ještě o něco vyšší než v kole prvním. Svého práva přišlo využít 75,45% oprávněných voličů.

Závěr

Zavedení přímé volby vytáhlo Slovensko z patové situace, do které se dostalo díky politickému rozložení sil a neschopnosti stran a jejich poslanců dohodnout se na přijatelném kandidátovi na prezidenta. Svoji vinu na tom mělo pravděpodobně i vysoké nastavení kvóra, kterého bylo potřeba dosáhnout pro zvolení hlavy státu v NR SR.Použití dvoukolového většinového volebního systému pro přímou volbu prezidenta však podle mnohých slovenských politologů vedlo občany k tomu, aby po postoupení Vladimíra Mečiara do druhého kola volili "menší zlo". Mečiarova osobnost tak alespoň při volbách posílila pozici kandidáta vládní koalice Rudolfa Schustera. Vítězná pozice však Schusterovi nezabezpečila dlouhodobou podporu veřejnosti.

Použité zkratky politických stran

DS - Demokratická strana
DÚ - Demokratická únia
HZDS - Hnutie za demokratické Slovensko
KDH - Kresťansko-demokratické hnutie
SDK - Slovenská demokratická koalícia
SDĽ - Strana demokratickej ľavice
SDSS - Sociálno-demokratická strana Slovenska
SMK - Strana maďarskej koalície
SNS - Slovenská národná strana
SOP - Strana občianskeho porozumenia
SZS - Strana zelených na Slovensku

Použité zdroje

  • Mesežnikov, Grigorij - Ivantyšyn, Michal (eds.). Slovensko 1998-1999. Súhrnná správa o stave spoločnosti. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2000.
  • Mesežnikov, Grigorij (ed.). Voľby 1998: Analýza volebných programov politických strán a hnutí. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 1998.
  • Ústava Slovenské republiky (zákon č. 460/1992 Sb., ve znění zákonu č. 244/1998 Sb. a 9/1999 Sb.)
  • Zákon o způsobu volby prezidenta a o lidovém hlasování o jeho odvolání (zákon č. 46/1999 Sb.)
  • http://www.nrsr.sk, stenozáznamy z parlamentních voleb prezidenta
  • http://www.prezident.sk, projevy a články exprezidenta Michala Kováče
  • http://www.rferl.org/bd/sl/slovak/sl-ce/archiv/990114.html#kotva2, přepis reportáže slovenské redakce Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda „Poslanci schválili ústavný zákon o priamej voľbe prezidenta“, 14.1.1999, redaktorka Mária Hlucháňová
  • http://volby.statistics.sk/prezid99/index.jsp, stránky Statistického úřadu SR obsahující výsledky prezidentských voleb

Petr Just, Malvína Hladká


Celý článek | Autor: Petr Just | Počet komentářů: 106 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

kulatý roh  Anketakulatý roh
Čo je podľa vás dôvodom negatívneho postoja mnohých Európanov voči Spojeným štátom Americkým?

Neznalosť americkej kultúry
6568 (6568 hl.)
Rozdiel v bohatstve
3626 (3626 hl.)
Americká zahraničná politika
5532 (5532 hl.)
Iný dôvod (napr. história)
3555 (3555 hl.)
Neexistuje racionálny dôvod
4002 (4002 hl.)

Celkem hlasovalo: 23283
  (Starší ankety)


kulatý roh  Novinkykulatý roh
18.03.2007: Diskusie k článkom na cpssu.org
Po dlhšom čase opäť umožňujeme našim čitateľom diskutovať o článkoch na cpssu.org. Bohužiaľ staršie komentáre boli odstránené v rámci technického riešenia odstránenia tzv. spamu z našich diskusií. Upozorňujeme tiež prispievateľov, že maximálna dĺžka komentára je 10 000 znakov.

19.12.2006: PF 2007
Redakcia cpssu.org praje všetkým čitateľom príjemné prežitie vianočných sviatkov a veľa úspechov v novom roku 2007.

Zhrnutie roku 2006 si môžete prečítať v komentári Petra Justa.

31.10.2006: Projekt Ekonomie pro politology pokračuje
V akademickom roku 2006/2007 pokračujeme s projektom CPSSU Ekonomie pro politology, ktorý je zameraný na prakticky orientovanú výuku ekonómie pre študentov politólogie, mezinárodnych vzťahov a príbuzných oborov. Viac informácií nájdete v článku Ekonomie pro politology.

Od 14. 12. 2006 sledujeme návštevnosť cpssu.org:

Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik