www.cpssu.org
Dnešní datum: 23. 11. 2017   Czech-Slovak Political Science Students' Union  
kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka

Analýzy a komentáře

Osobnosti
Politické ideologie
Volby a strany
Volby v ČR a SR

Archiv článků

E-knihovna
Linky
Satira


kulatý roh  CPSSUkulatý roh
AKTUALITY
Co je CPSSU?
Kdo je kdo v CPSSU
Kontakty

Archiv akcí
Soustředění CPSSU
CPSSU v médiích

Partneři CPSSU
Dokumenty CPSSU
Akademické spolky
Historie CPSSU

Evropská unie

* Proč má mít Evropská unie Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku?

Vydáno dne 11. 05. 2003 (2460 přečtení)

Stále rostoucí počet států v Evropě se zapojuje do spolupráce v rámci Evropské unii na poli ekonomiky a v justičních otázkách. Ale tato spolupráce je logicky doplněna další kapitolou. Již v sedmdesátých letech, dvacet let od zahájení ekonomické kooperace se vyvinula „Evropská politická spolupráce“ - neformální výměna názorů ministrů zahraničních věcí, ale jak vidno z citátu amerického ministra zahraničí nešlo o nic víc. Přelom, alespoň ve formální rovině, nastal v roce 1992 v Maastrichtské smlouvě konstituující druhý pilíř Evropské unie – Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Uvedení do praxe je však těžší. Dnes můžeme při zběžném pohledu vidět problémy, ale i úspěchy SZBP. Na ně se zaměřím a připomenu i další body v obhajobě rozvoje SZBP.

„Jaké telefonní číslo má Evropa?“ ptá se slovy Henry Kissingera

Odpůrci rozvíjení druhého pilíře EU upozorňují na možnost strhnutí k politice vyhovující pouze některým státům. To lze ale odmítnout tím, že stále platí jednomyslnost rozhodování v Radě ministrů. I kdyby nastal posun k hlasování kvalifikovanou většinou stále by muselo dojít ke kompromisu mezi zeměmi bránícími atlantické vazby a evropocentristickými státy. Tento kompromis by zaručil důležité vazby s USA a dobrou pozici Evropských států. Ovšem Evropské státy by musely věnovat více financí na obranu a vzdát se dogmatických a neflexibilních postojů. Jistě, různé státy mají různé preferenční vztahy s různými státy, ale dříve měly tyto státy také nezávislé celní politiky. Jejich ekonomické i jiné zájmy by šlo přiblížit, kdyby EU převzala vždy ty z nejpropracovanějších vztahů, například vztah Francie s frankofonní Afrikou a vztahy Británie se zeměmi Commonwealthu ,…

Význam SZBP tkví i ve společné spolupráci zemí EU s „blízkým zahraničím“. Mohu zde připomenout dialog EU se zeměmi na jižním pobřeží Středozemního moře, která může napomoci zdárnému vývoji těchto států. Ostatně lze pochybovat zda v budoucnu plánovaná zóna volného obchodu vznikne při rozdílné zahraniční politice členských států EU. V této souvislosti lze i připomenou strategickou důležitost při závislosti Evropy na ropě a zemním plynu. Například Itálie závisí ze ¾ ve výrobě elektrické energie na ropě a zemním plynu z Alžírska. Pro nás je bližší téma je spolupráce EU a států bývalého Sovětského svazu, do které můžeme přinést díky naším zkušenostem a znalostem nové prvky.

Nelze zapomenout i na humanitární aspekt zahraniční politiky. EU je jedním z největších dárců v humanitární oblasti, například v Kongu nebo Afganistanu. Efektivita těchto akcí je větší pokud jde o spolupráci a ekonomické rozdělení úkolů mezi participující státy.

V dnešní době je problémem mezinárodní terorismus se kterým se nemohou vypořádat jednotlivé státy, ale musí spolupracovat a pro to by byla SZBP ideálním polem. A ne pouze ve výměně informací, ale také posílením solidarity a společných akcí při případném napadení.

Jedním z prvků tvořící SZBP v bezpečnostní oblasti jsou takzvané Petersberské úkoly. Tyto úkoly nemají nic společného se soupeřením některých států EU s USA. Jejich cílem jsou vojenské operace zahrnující udržování míru v neklidných regionech a humanitární akce. K tomu účelu má unie vyčleněno 60 tisíc vojáků, flotilu lodí a letku bojových letadel i policisty. Důležitým prvkem je, že tato vojenská spolupráce nepopírá roli NATO, naopak využívá plánovací prostředky Severoatlantické aliance. Naopak i nečlenská země EU Norsko má v těchto jednotkách své zástupce. Takové operace již běží a EU má na starosti mezinárodní policii v Bosně a Hercegovině bojující proti organizovanému zločinu a výcvik místní policie. Také monitoring dodržování mírové dohody v Makedonii a připravované převzetí bosenských stabilizačních sil NATO SFOR nemůže žádný odpůrce společných akcí EU označit za protiamerické nebo nesmyslné úkoly. Kdyby tyto síly existovaly již před 10 lety nemuselo by dojít k mnoha neštěstím v bývalé Jugoslávii.

Problematičtěji se ale jeví iniciativa 4 zemí – Německa, Francie, Belgie a Lucemburska na obranou alianci mimo NATO. Jednalo by se o zbytečné duplování struktur a bude lepší, když EU bude tvořit alespoň do určité míry jednotný blok v rámci NATO a transatlantické spolupráce. Ne na základě rivality, ale jako společné zabezpečení prostoru na severní polokouli USA a Evropou. Ostatně ani rozšířené NATO již není tou vojenskou organizací jakou bývalo. Neutrálním státům EU je možné v tomto případě garantovat zachování jejich postavení.

Jsem si vědom současné situace, při které lze zapomenout na kladné stránky SZBP a nebo tuto politiku naopak nekriticky zdůrazňovat jako výraz vzdoru proti USA. Krajní postoje ve většině případů ničemu nepomohly a reálný život ukáže důležitost kompromisu, ve kterém, jak věřím bude místo pro SZBP v rámci spolupráce Evropy s USA.


Celý článek | Autor: Vladislav Šimák | Počet komentářů: 23 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

kulatý roh  Anketakulatý roh
Čo je podľa vás dôvodom negatívneho postoja mnohých Európanov voči Spojeným štátom Americkým?

Neznalosť americkej kultúry
6873 (6873 hl.)
Rozdiel v bohatstve
3785 (3785 hl.)
Americká zahraničná politika
5672 (5672 hl.)
Iný dôvod (napr. história)
3650 (3650 hl.)
Neexistuje racionálny dôvod
4126 (4126 hl.)

Celkem hlasovalo: 24106
  (Starší ankety)


kulatý roh  Novinkykulatý roh
18.03.2007: Diskusie k článkom na cpssu.org
Po dlhšom čase opäť umožňujeme našim čitateľom diskutovať o článkoch na cpssu.org. Bohužiaľ staršie komentáre boli odstránené v rámci technického riešenia odstránenia tzv. spamu z našich diskusií. Upozorňujeme tiež prispievateľov, že maximálna dĺžka komentára je 10 000 znakov.

19.12.2006: PF 2007
Redakcia cpssu.org praje všetkým čitateľom príjemné prežitie vianočných sviatkov a veľa úspechov v novom roku 2007.

Zhrnutie roku 2006 si môžete prečítať v komentári Petra Justa.

31.10.2006: Projekt Ekonomie pro politology pokračuje
V akademickom roku 2006/2007 pokračujeme s projektom CPSSU Ekonomie pro politology, ktorý je zameraný na prakticky orientovanú výuku ekonómie pre študentov politólogie, mezinárodnych vzťahov a príbuzných oborov. Viac informácií nájdete v článku Ekonomie pro politology.

Od 14. 12. 2006 sledujeme návštevnosť cpssu.org:

Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik