www.cpssu.org
Dnešní datum: 22. 09. 2017   Czech-Slovak Political Science Students' Union  
kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka

Analýzy a komentáře

Osobnosti
Politické ideologie
Volby a strany
Volby v ČR a SR

Archiv článků

E-knihovna
Linky
Satira


kulatý roh  CPSSUkulatý roh
AKTUALITY
Co je CPSSU?
Kdo je kdo v CPSSU
Kontakty

Archiv akcí
Soustředění CPSSU
CPSSU v médiích

Partneři CPSSU
Dokumenty CPSSU
Akademické spolky
Historie CPSSU

Česko a Slovensko

* Diskuse o rozdělení Československa: deset let v částečném "zacyklení se"

Vydáno dne 16. 03. 2003 (4793 přečtení)

Ad: - Petr Just: Československo: obhajoba společného státu
Ad: - Martin Oravec: Československo: sedemdesiatštyri rokov trvajúce nedorozumenie./

Aleš Komárek

Prvá téma rubriky Pro&Contra o rozdělení Československa sa po troch týždňoch pomaly blíži ku koncu, vyvrcholí v stredu 12. marca živou diskusiou, ale predsa len si dovoľujeme zaradiť ešte reakciu Aleša Komárka, ktorý reaguje na oba články o Československu. Zároveň mu ďakujeme za záujem a dúfame, že jeho reakcia Vás, našich čitateľov, zaujme...

Diskuse o rozdělení Československa: deset let v částečném˝zacyklení se˝

/Ad:- Petr Just: Československo: obhajoba společného státu

-        MartinOravec: Československo:sedemdesiatštyri rokov trvajúce nedorozumenie./

 

 

MOTTO:

1.     Malérydnešní doby mají kořeny hluboko v minulosti ve špatných otázkách, anebov dobrých otázkách, na něž se odpovídalo špatně, tj. odpovídalo sefakticky na otázku jinou“ /Fiala 2000: 20/.

2. (Redaktor deníku SME): „Podľa humoristu Stana Radiča je v módehovoriť, že rozdelenie bolo nevyhnutné. Bolo?“

(SociologVladimír Krivý): „ Spočiatku nie, alepostupne sa v politike vážne i banálne zápletky rozvinuli do pascí. …Takže rozdelenie nepovažujem za nevyhnutné, ale nebolo ani náhodné a neskôr užbolo iba ťažko odvrátiteľné. “/SME: 2003-01-02/

 

 

Jsem vděčnýPetrovi Justovi a Martinovi Oravcovi za otevření diskuse tématu, které podlemého názoru dosud nepozbylo na aktuálnosti. Především proto, že rozděleníČeskoslovenska bývá podle mého názoru reflektováno stereotypně. Pokusím seimplicitně navázat na snahu Martina Oravce vnést do diskuse i některé(přinejmenším v České republice) ve veřejném diskursu méně rozšířenéinformace než mnohé z těch, jež prezentuje Petr Just.

V prostředídiskusí probíhajících v České republice bývá diskutujícími (či mnohdyspíše ˝monologizujícími˝) nejobvykleji konstatováno to, že Československorozdělili pouzí 2 jedinci – Václav Klaus a Vladimír Mečiar, nebo, že takučinili tito 2 politici spolu s kolegy z vedení jejich stran, anebože takto učinily části republikových politických elit (části celostátnípolitické elity). Zásadní chybou skoro všech diskutujících ale je, že nehledajípříčiny rozpadu/rozdělění ČSFR také i jinde, než pouze mezi politickými elitami(či elitou).

Znamená to, žetito diskutující nesmyslně odhlížejí od sociálního, politického a ekonomickéhokontextu problému. Pokusím se v tomto článku později načrtnout, žerozhodování politických elit není jediným komplexem příčin rozpadu/rozdělenístátu.

Jestližepodle mého názoru Martin Oravec velmi případně upozornil na možné příčíny, ježv ČR bývají jen zřídka zmiňovány, pak příspěvek Petra Justa se podle méhonázoru, žel, ocitá v oblasti výše naznačených stereotypních konvenčních˝pravd˝, tak často šířených vícero českými novináři, intelektuály a čtenářinovin píšících do jejich dopisových rubrik. Svá východiska a rovněž názor natéma rozpadu/rozdělení Československa - vzhledem k plánovanému nevelkémurozsahu tohoto diskusního příspěvku – zmíním relativně stručně, takže zájemcůmo zevrubnější výklad doporučuji obeznámit se s literaturou, na níž jeodkáži.

 

O čem je a o čem může (také)být řeč

Sdílímvýše uvedený názor, jenž vyjádřil filosof Jiří Fiala. V tomto duchu zaproblém (˝malér dnešní doby˝), jenž výrazně limituje možnosti smysluplnédiskuse o rozdělení ČSFR, považuji v českém prostředí fakt, že zdejšídiskutující nejčastěji činí právě to, že hodnotíčiny (a nečiny) politiků účastnících se od roku 1990 do předvolebního obdobíroku 1992 jednání o úpravě/změně státoprávního uspořádání a následně povolebníjednání čelních politiků ODS a HZDS o budoucnosti možných forem existence státua poté o časování a způsobu jeho rozdělení. Velmi často se v tésouvislosti vyjadřují k otázce, zda takovýto průběh událostí byl dobrý či špatný a především, zda dobrýči špatný byl jejich výsledek –rozdělení ČSFR. Problém shledávám v tom, že tito diskutující se většinounezajímají o průběh a (zatím jen) dílčí výsledky zkoumání příčinrozpadu/rozdělení ČSFR a přitom se cítí být i bez zevrubnějších informací otomto dostatečně způsobilí k vynášení hodnotících soudů. V tomtosmyslu diskuse v ČR kvalitativně do značné míry již přes 10 let stagnuje.Právě seriozní zájem o to je ale nezbytný k formulování relevantnějšíchnež pouze banálních soudů.

Specifickoukomponentou tohoto problému je skutečnost, že také i v současnosti lzeknihy i deníky vycházejících v ˝té sousední zemi˝ zakoupit relativně snadnějina Slovensku než v ČR. Nevím, proč tomu tak je, ale domnívám se, že jednouz (jak tipuji - vícero) příčin je zcela minimální čtenářská poptávka v ČR.Ostatně pozoruji, že výrazná část obyvatel ČR je o reáliích Slovenska znatelněméně informována, než výrazná část obyvatel Slovenska o reáliích ČR. Vzhledemke kontaktu kultur obyvatel relativně bohatší země a relativně chudší země jeto z části přirozené, přesto však to nemohu beze zbytku osobně schvalovat.

 

Existenceunáhlených (protože nedostatečně poučených) hodnocení ˝správnosti˝ či ˝nesprávnosti˝především právě rozdělení ČSFR lze snad vyložit tak, že většina lidí je odpřírody ve svých počínáních hnána touhou ˝přicházetna kloub˝ předmětům jejich ˝objevitelských˝ zájmů. Mnozí si pak jižnepřiznají, že v dané chvíli nemohou předmět jejich zájmu seriozně poznat.Unikají – podle mého přesvědčeníponěkud nedospěle – k náhradním ˝vysvětlením˝. Domnívám si, že právě asitakto mohou vznikat rozličné ˝teoriespiknutí˝ rozličných ˝temných sil˝, které ˝v zákulisí tahají za nitky˝. Za poctivější považuji (přinejmenšímna nějaký čas) opustit ambici věc poznat, pakliže ji přiměřeně seriozněv daném období poznat nemohu. Příčiny tohoto problému si dovolujizredukovat na neochotu ˝přenést přes srdce˝ přiznání si poznávacích omezení(povahy subjektivně osobní či ˝objektivněji˝ neosobní, ať již dočasná čidlouhodobější).

 

 

Co navrhuji

 

Navrhujidocenit to, co v českém diskusním prostředí bývá prezentováno zřídka, jakjsem již naznačil výše. Totiž nekoncentrovat se téměř jen na úzký okruh (vůbecnezpochybňuji, že relevantních) aktérů z řad politických elit (politickéelity). Inspirovat nás může někdejší slovenská socioložka Zora Bútorová [1]:„Pred zátvorku vyjmeme ˝objektívnurealitu˝ historických faktov, politických udalostí a súvislostí, reálnejekonomickej a sociálnej situácie. Všimneme si skôr, jako si ľudia na Slovenskuaktuálny sociálno-politický svet okolo seba konštruovali, ako sa v ňomorientovali a aké predstavy či motívy stáli v pozadí ich volebnýchrozhodnutí“ /Bútorová 1993: 89/. Jinými slovy – zajímejme se také o definice situace voličů a nejenslovenských, nýbrž i českých. [2]

Podlemého názoru velmi zajímavý článek Vladimíra Krivého se nazývá právě Slovenská a česká definícia situácie. Čas:1992, január. V. Krivý zde upozorňuje na významně odlišné – v článkukonkretizované - postojové orientace obyvatel ČR a SR v mezirepublikovémsrovnání. Týkají se postojů k (v článku) specifikovaným rysůmspolečenského, politického a ekonomického vývoje v ČSFR, ČR a SR napočátku 90. let. Kromě jiného upozorňuje, že (v kontextu článku) „ treťou základnou otázkou je, nakoľko zisteniavysvetlujú to, čo sa neskôr udialo…“ /Krivý 1993: 74/. Dále uvádí, že „orientácie občanov v ČR a SR sú značnerozdielne. Špecificky sa v jednej i druhej republike spájajú, rozdielnosťsa posilňuje, vytvára sa rozdielna celková atmosféra. Jednotlivé orientácie súzakotvené do týchto národných kontextov a mimo nich ich nemožno ani pochopiť,ani skúmať “ /Krivý 1993: 74/.

 

Narozdíly ve vnímání společenských, politických a ekonomických problémůupozorňovalo vícero badatelů. Například o rozdílech v tom, co za důležitéspolečenské problémy považovali ve vzájemném srovnání Češi a Slováci, uvažuje atyto rozdíly také do značné míry připouští (v rámci interpretace datz října 1991 získaných v rámci výzkumu Transformace sociální struktury) také Jadwiga Šanderová /Šanderová1993/.

Na odlišnosti ve vnímání aktuálních problémůspolečnosti mezi obyvateli národních republik upozorňuje i ValentýnaHarmadyová, a to prostřednictvím obsahové analýzy nejrozšířenějších deníků apoliticky orientovaných týdeníků z jara 1990 v obou těchtorepublikách /Harmadyová 1992/.

Rozdílnéchápání vybraných frekventovaných termínů diskursu o politice analyzuje nazákladě srovnání výsledků výzkumu realizovaného na vzorku českých a slovenskýchvysokoškolských studentů Zuzana Kusá /Kusá 1992/.

Čtenářemožná též zaujme Záver práceBranislava Pavloviče, nazvané Rozhodovalpri rozpade ČSFR nacionalizmus? /Pavlovič 2003/.

V českémprostředí nezvykle inspirativní pohled na možné zdroje česko-slovenskéhoneporozumění v rovině tradovaných autostereotypů a heterostereotypů meziobčany národních republik prezentoval psycholog a psychiatr Petr Příhoda vestati Sociálně-psychologické aspektysoužití Čechů a Slováků /Příhoda 1993: 33 – 39/, jež je součástí knižněvydaného sborníku příspěvků na téma rozdělení Československa.

K příspěvku Petra Justa

 

PetrJust „zastává názor, že společný stát bybyl lepší“ /Just 2003/. Bez vyzkoušení – za jinak stejných okolností –hypotetických ˝variant˝ nerozděleného státu a samostatných nástupnických státůnejspíše nelze nalézt srovnávací kritériumověření teze, že „společný stát by byl lepší“ /Just 2003/ než následnickésamostatné státy.

Politici velmi dobře věděli, proč by nebylodobré vyhlásit referendum (…)“ /Just 2003/. Autor ale již nezmiňuje možnékomplikace plynoucí z potřeby základní relativní shody na znění otázky(otázek) a termínu konání referenda. Jsem skeptický ohledně možností jejíhodosažení.

DálePetr cituje Jiřího Dienstbiera: „ (…) rozdělovalijsme si náš malý trh na dva ještě menší“ /Just 2003/. Z Dienstbierovatvrzení nemusíme však vyvodit nevyhnutelně právě to, že by Česká republika narozdělení ČSFR z ekonomických hledisek sumárně více ztratila než získala,a sice s ohledem na známou informaci, že HDP/obyvatele byl na Slovensku oněco nižší, než v České republice i na konci 80. a začátku 90. let.

 

Filosofujícívysvětlení Petra Pitharta se nese ve smyslu jeho dlouhodobě zastávaného názoru,že „zůstává ve mně zklamaný údiv nad tím,že jsme byli ochotni vzdát se projektu společného státu tak snadno, že jsmebyli tak netrpěliví: byl to přece projekt spojený se zakladatelskou ideou státua desítky tisíc lidí za něj v obou válkách, ve Slovenském národnímpovstání i v českém odboji, položilo životy“ /Just 2003/. Podle méhonázoru však lidé žijí své vlastní životy spíše na základě svých definic situace než na základě projektů. Při vzpomínce na ty, jež –Pithartovými slovy – za projektpoložili životy to může znít nezvykle krutě. Nicméně případný povrchní (protožeorientovaný spíše na pocit ze sdělení než na obsah téhož sdělení) dojem˝krutosti˝ tohoto názoru by nepřestal být pouze dojmem[3].

 

Vesrovnání s polemickými výhradami k mnohým tvrzením z článkuPetra Justa považuji své výhrady k článku Martina Oravce za nepřílišpodstatné.

V reakciVojty Meravého, s nímž věcně v mnohém souhlasím, považuji za nevhodnéarbitrární užití sugestivních výrazů „totálně selhal“, a „vůbecnejvětší katastrofa“. Takovéto výrazy - použité v kontextu Vojtovyreakce - implicitně předem ˝vylučují˝ možnost budoucí diskuse, protože pojejich aplikaci je ˝ vše vůbec totálně nejjasnější ˝.

 

Možnáby v tuto chvíli bylo užitečné zamyslet se nad slovy uvedenýmiv mottu tohoto článku.

 

PS: Čtenáře by mohlo zaujmout 1. čísloSociologického časopis z roku 1993, věnované projevům a zkoumání hypotézmožných příčin problémů česko-slovenských vztahů. Obsah čísla je zveřejněn naredakčních stránkách. http://www.soc.cas.cz/casopisy/sreview/index.php3?disp=archiv&shw=101 .

Aleš Komárek

akomarek@politologie.cz

(Autor vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK.V současnosti vykonává civilní službu ve společenskovědní knihovně UKv Praze - Jinonicích.)

 

LITERATURA:

-        Bútorová, Zora: „Premyslené ˝áno˝ zánikuČSFR?“ Sociologický časopis, 29;1993, č. 1, s. 88–103.

-        Fiala, Jiří: „Otevřené vzdělávání prootevřenou společnost“. Přítomnost,(ročník neuveden), 2000, č. 3, s. 18–20.

-        Harmadyová, Valentína: „Česká a slovenskátlač v období volebnej kampane“. Sociologickýčasopis, 28; 1992, č. 2, s. 264–274.

-        Just, Petr: „Československo: obhajoba společného státu“. http://www.cpssu.org/view.php?cisloclanku=2003021703

-        Krivý, Vladimír: „Slovenská a českádefinícia situácie. Čas: 1992, január“. Sociologickýčasopis, 29; 1993, č. 1, s. 73–87.

-        Kusá, Zuzana: „Vysvetľovanie termínunacionálny a národnosť jako sebaidentifikačný znak“. Sociológia, 24; 1992, č. 1–2, s. 94–98.

(Článek je výsledkem interpretace výsledků rozsáhlejšíhovýzkumu způsobů chápání a užívání vícero než ˝jen˝ dvou zmíněných termínů.Součástí výzkumu dále bylo chápání a užívání ve veřejném diskursu aktuálníchtermínů suverenita, svrchovanost, konfederace, samostatnost,centralistický, populistický, levicový, pravicový. Více se lze dovědětv kapitole Zuzany Kusé „Zrozumiteľnosť termínov politickej rozpravy (1)“,na s. 34-54 v knize:

Bunčák, Ján;Harmadyová, Valentína; Kusá, Zuzana: Politickázmena

v spoločenskej rozprave.VEDA, Bratislava 1996; 211 s.)

-        Oravec, Martin: „Československo: sedemdesiatštyri rokov trvajúce nedorozumenie“. http://www.cpssu.org/view.php?cisloclanku=2003021702

-        Pavlovič, Branislav: „Rozhodoval pri rozpade ČSFR nacionalizmus?“ http://www.cpssu.org/storage/RozpadCSFR.pdf

-        Příhoda, Petr: „Sociálně-psychologickéaspekty soužití Čechů a Slováků“ S. 33-39. In: Kipke, Rüdiger; Vodička, Karel(eds.): Rozloučenís Československem. Příčiny a důsledky česko-slovenského rozchodu. Vyd.R. Kipke a K. Vodička v nakl. Český spisovatel, Praha 1993; 237 s.

- „Rozdelenie Česko-Slovenska 10 rokov po“. (Rozhovor s V. Krivým –pozn. aut.

této práce.) SME, 2. 1. 2003. http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=772891 .


Celý článek | Autor: redakce | Počet komentářů: 31323 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

kulatý roh  Anketakulatý roh
Čo je podľa vás dôvodom negatívneho postoja mnohých Európanov voči Spojeným štátom Americkým?

Neznalosť americkej kultúry
6778 (6778 hl.)
Rozdiel v bohatstve
3730 (3730 hl.)
Americká zahraničná politika
5626 (5626 hl.)
Iný dôvod (napr. história)
3621 (3621 hl.)
Neexistuje racionálny dôvod
4076 (4076 hl.)

Celkem hlasovalo: 23831
  (Starší ankety)


kulatý roh  Novinkykulatý roh
18.03.2007: Diskusie k článkom na cpssu.org
Po dlhšom čase opäť umožňujeme našim čitateľom diskutovať o článkoch na cpssu.org. Bohužiaľ staršie komentáre boli odstránené v rámci technického riešenia odstránenia tzv. spamu z našich diskusií. Upozorňujeme tiež prispievateľov, že maximálna dĺžka komentára je 10 000 znakov.

19.12.2006: PF 2007
Redakcia cpssu.org praje všetkým čitateľom príjemné prežitie vianočných sviatkov a veľa úspechov v novom roku 2007.

Zhrnutie roku 2006 si môžete prečítať v komentári Petra Justa.

31.10.2006: Projekt Ekonomie pro politology pokračuje
V akademickom roku 2006/2007 pokračujeme s projektom CPSSU Ekonomie pro politology, ktorý je zameraný na prakticky orientovanú výuku ekonómie pre študentov politólogie, mezinárodnych vzťahov a príbuzných oborov. Viac informácií nájdete v článku Ekonomie pro politology.

Od 14. 12. 2006 sledujeme návštevnosť cpssu.org:

Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik