2004: Rok prezidentských voleb ve střední Evropě

Autor: Petr Just, Téma: Volební a stranické systémy, Vydáno dne: 13. 05. 2004

Ve třech ze čtyř států sousedících s Českou republikou proběhly tento rok prezidentské volby. Prezidenty volili na Slovensku, v Rakousku a v Německu. Všechny tři volby mají některé společné znaky:

Ve všech třech státech došlo k výměně prezidenta, byť pokaždé z jiných důvodů. Zatímco stávající slovenský prezident svůj mandát ve volbách neobhájil, rakouský již podle Ústavy obhajovat nemohl a německý se rozhodl na druhé funkční období nekandidovat. Společným znakem všech voleb je také fakt, že ve všech případech byli zvoleni představitelé opozice. S těmito dvěma faktory - nový prezident a opoziční prezident - koresponduje i loňská volba prezidenta České republiky. Tehdy byl do křesla uvolněného Václavem Havlem zvolem kandidát opoziční ODS Václav Klaus.

Slovenského a rakouského prezidenta volí občané v přímých volbách. O německém rozhoduje tzv. Spolkové shromáždění, jehož členy jsou všichni poslanci Spolkového sněmu a stejný počet delegátů jednotlivých spolkových zemí, nominovaných stranami poměrně podle jejich síle na zemské úrovni. Jak tedy dopadly volby u našich sousedů?

3. a 17. dubna 2004: Slovensko

Slovenským prezidentským volbám jsme věnovali zvláštní pozornost na jiném místě našich internetových stránek. Zde se proto omezíme jen na konstatování, že novým prezidentem se stal Ivan Gašparovič, předseda mimoparlamentního Hnutí za demokracii (HZD), který ovšem kandidoval s otevřenou podporou strany SMER. Gašparovič se ujme funkce 15. června 2004. Více informací naleznete v článku, který jsme vydali v rámci naší Elektronické encyklopedie voleb v České republice a na Slovensku.

25. dubna 2004: Rakousko

Rakouský prezident je volen na šest let s možností jednoho opětovného zvolení. Stávající prezident Thomas Klestil (ÖVP) letos končil své druhé funkční období (1992-1998, 1998-2004) a proto již nemohl kandidovat. Vládní Rakouská lidová strana (ÖVP) nominovala kariérní diplomatku a ministryni zahraničních věcí Benitu Ferrero-Waldner, opoziční Sociálně-demokratická strana Rakouska (SPÖ) vsadila na bývalého dlouholetého předsedu a nynějšího místopředsedu Národní rady (parlament) Heinze Fischera. Ačkoli Ferro-Waldner získala podporu i od druhé vládní strany - Svobodných (FPÖ), porazit opozičního kandidát se jí nepodařilo. Při volební účasti 70,8% jí svůj hlas dalo 47,6% voličů, zatímco Fischerovi 52,4%.

23. května 2004: Německo

Německý prezident může stejně jako jeho kolegové v České republice, na Slovensku a v Rakousku sloužit jen dvě po sobě následující funkční období. Johannes Rau (SPD), který je ve funkci od roku 1999, se však rozhodl nekandidovat. Němečtí sociální demokraté společně se svým koaličním partnerem Zelenými nasadili do boje politoložku a rektorku Univerzity ve Frankfurtu nad Odrou Gesine Schwan. Opoziční křesťanští demokraté (CDU/CSU) a svobodní demokraté (FDP) nominovali ekonoma a bývalého výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu Horsta Köhlera. Souboj o příštího německého prezidenta však nebyl tak napínavý jako v Rakousku. Převahu ve Spolkovém shromáždění mají totiž díky úspěchu v zemských volbách opoziční strany. Vítězství Köhlera tak nebylo překvapením. Získal 604 hlasů z 1205 členného kolegia, jeho protikandidátka Schwan "jen" 589 hlasů. Köhlerův pětiletý mandát začne 1. července 2004.

Polsko v roce 2005 .....

Čtvrtou zemí, která sousedí s Českou republikou, je Polsko. Tam se čekají řádné prezidentské volby až v příštím roce. Také u našich severních sousedů je mandát prezidenta omezen na dvě po sobě jdoucí funkční období a proto je již nyní jisté, že stejně jako ve všech výše popsaných případech bude zvolena nová hlava státu. Stávající prezident Aleksander Kwasniewski je v úřadě od roku 1995. Zda bude "dodrženo" i druhé specifikum středoevropských voleb z poslední doby - prezident opozičník - si budeme muset počkat. Celou situaci totiž klomplikuje i skutečnost, že není jisté, jakou vládu v tu dobu bude Polsko mít. Na příští rok totiž připadají i řádné parlamentní volby, současný politický vývoj ale spěje spíše k předčasným volbám, které by se mohly konat již na konci tohoto roku.